Blátivo, deštivo, ponuro, dal by se charakterizovat minulý měsíc. Děti však stále veselé, objevování, zpívání, hraní, skákání, blátění,… – chtivé. První týden jsme se ponořili do tématu naše rodina. Dětičky staví domeček z papíru, téma rodina je vyloženě baví, celý měsíc si na rodinu hrají v různé obměně rolí. Stromy jsou nám inspirací k tomu ukázat si, co je to náš život. Koruna stromů nám připomíná rozvětvenost našeho rodu, spleť kořenů spletité vztahy našich předků.
Další týden věnujeme velkým přípravám na Svatomartinskou slavnost. Navštívíme kapličku sv. Jana Nepomuckého, kde si za doprovodu flétny užíváme krásné atmosféry barokního prostředí. Na levé straně mezi okny je velký obraz svatého Martina. Děti už jej dobře znají, i celou pověst o něm, a tak si necháváme od nich vyprávět. Celotýdenní přípravy završí slavnost, na kterou děti zvou své rodiče. Zalézáme do domečku, neboť pošmourno a zádumčivo nám v této době velí jít do tepla ke kamnům, kde si vyrábíme lucerničky, chystáme slavnostní stůl. Brzy se stmívá a my vycházíme se světly ven, abychom se porozhlídli, zda tudy neprojede svatý Martin na bílém koni… A hle – postava na bílém koni vynořená ze tmy lipové aleje… Děti nemluví o ničem jiném. Konec slavnosti je završen pomalým snášením se vloček na zem, houpy hou, houpy hou, … Jsme zmateni, sníh nikdo z nás s nikým předem nedomlouval J. Slavnosti v naší školce jsou velmi oblíbené a děti se na ně těší, ale tahle byla jednoznačně nejlepší- snad pro svůj hluboký přesah …
V dalším týdnu nás čeká další velký svátek, tentokrát 17. Listopad. Tatínek Tomáš nám kdesi našel velkou dvoumetrovou vlajku České republiky, vypereme jí a slavnostně ji se Šimonem vyvěsíme na plot. Vysvětlujeme dětem, co pro nás dospělé znamená svoboda, co díky ní máme a co zase ne. Děti tomu moc nerozumí, ale jednou pochopí… Děti řeší složitý úkol, jak se dostat do vysokého krmítka na stromě. Nakonec zvítězí složitá stavba ze špulek. Děti zkouší variabilitu stavby, její pevnost a navzájem se snaží domlouvat při konstruování. Někdy to stojí velké nervy, viď Danečku J! Na ohništi pálíme první špulku, která už se stala pro naše sezení nebezpečná. Společně vyhodnocujeme, která půjde jako první, z železných tyčí z někdejšího špulkového prostředku se stalo dobré rozfoukávadlo ohně a taky komponent do venkovní zvonkohry (we love recyclingJ). Odcházíme zavřít studánku. Pomáháme Liborkovi, který uvízl v bažině, a cestou zpět nacházíme zkamenělá vajíčka draka Měňavce, nebo zkamenělá dinosauří vejce, nebo náboje do husitského samostříluJ. Při obědě se stane velká věc. Zázvorová pálivá polévka od Petra Jedličky se stane velkou výzvou každého maličkého. Neuvěřitelné se stane skutečností i ti největší ofrňálkové polévkovští ji sní a dostanou řád draka Měňavce a to je teda něco! Další den se snažíme vyrobit past na hlodavce. Zkoušíme různé typy krabiček, nakonec zjistíme, že námi vyrobená past by hlodavce chytla, ale do rána by se nám udusil. Proto si na chytání jen zahrajeme a s trochou fantazie v naší pasti objevíme norníka rudého či plšíka lískového, čteme si o jejich životě. A sníme o tom, jak si jednou dokážeme vyrobit opravdovou past, ve které nám do rána živý hlodavec vydrží, a my si jej budeme moci prohlédnout. Odebíráme vzorky půdy na pokus. Přes noc necháváme svítit žárovku na hlínu a čekáme, že ráno ze vzorku vylezou nějací chvostoskoci či želvušky. Rozbahněnost kolem ohniště už se nám nelíbí, díky odborné honzultaci s panem Klikem a Škodou vymýšlíme obrubu z klád, kterou je třeba pořádně přidělat do země. Děti nosí klády, rýpou rýhy a při tom nalézají v půdě spoustu pokladů. Dělání, dělání, všechny smutky zahání… Inu, naši školku si s dětmi vylepšujeme, pokud to jen jde, svépomocí.
Vážení rodiče, bylo by toho daleko více ke psaní, neboť každý den přináší originál příběhů a činností, však Vy víte. Inu těšte se na prosinec.
Mgr. Marie Peroutková