Květen nám vynahradil aprílové rozmary počasí, na které teplý a suchý duben zapomněl. Dopřál přírodě radost z deště a my jsme si hráli v domečcích a skrýších, které jsme si postavili z větví v lese. Do našich dnů patřil ptačí zpěv, vzdálené kukání kukačky a stromová akrobacie veverek. Své místo našly výpravy k potoku, k rybníku i na Věžku.
V integrovaném bloku V rozpuku jsme zkoumali ekosystémy louky, vody i lesa.
Hráli jsme si na různé lesní tvory. Děti si vyzkoušely, jak obtížné to mají mravenci při shánění potravy – na překážkové dráze v terénu celého našeho pozemku hledaly a přenášely potravu (papírové koule) do mraveniště.
Jindy šplhaly jako veverky po kořenech vyvráceného stromu a na lanové dráze, kterou jim připravila Bětka. Některé holčičky ji zdolávaly i pozadu.
S panem Folkem jsme v lese pozorovali ptáky při péči o mláďata. Poslouchali jsme vysoké štěbetavé hlásky mláďat v budce. Při putování v Rokli jsme našli malé modré ptačí vajíčko, které děti opatrovaly. Bohužel prasklo, a tak zůstalo tajemstvím, jaký ptáček by se z něho vylíhl.
V týdnu věnovaném louce Pepíček, Kája a Čenda s Jankem připravili půdu a oseli kousek motýlí louky vedle parkoviště. S Panem Polívkou, který nás navštívil, jsme si povídali o včelách.
Za deště jsme s Lucií v altánu tvořili prstovými barvami, pod rukama dětí se po čtvrtce rozjela auta a rozletěl se anděl.
Poslední týden jsme hráli hry o naší vesnici a společně jsme se připravovali na Noc kostelů. Děti vyzdobily kostel kopretinami a pan archeolog večer vyprávěl o kryptě s ostatky „velmože“, kterou se podařilo odkrýt pod podlahou před oltářem. Těšilo nás setkat se s vámi.
Za Berounku Verča