Věřím…
Věřím ve věčný význam domova jako základní instituce společnosti.
Věřím v nesčetné možnosti pro každého hocha i dívku.
Věřím v představivost, víru, naději a ideály, jež spočívají v srdcích všech dětí.
Věřím v krásu přírody, umění, knih a přátelství.
Věřím ve spokojenost při plnění povinností.
Věřím v drobné domácí radosti každodenního života…
Ozora Davis (1866-1931)
Květen nás zahalil svou vůní, zelení, vláhou i zamyšlením – dvakrát za sebou jsme ve školce vyvěsili státní vlajku. Svátek práce těžko se dětem vysvětloval, oslava ukončení války ještě hůře, co je to válka, proč existuje a proč je důležité na její konec vzpomínat… Jak byste svým dětem vysvětlili vy?
Vypravujeme se na rozkvetlou louku, chytáme hmyz a prozkoumáváme pod lupou. Z vlastní sbírky přináší Jana roháče obecného. Podnikáme výpravy do hlouby lesa, stavíme most přes rozvodněný potok. Jeden z nás šup do něj až po pás, pěkné osvěžení Liborku? Zkoumáme hlemýždě zahradního a zblízka žížalu obecnou. Poznáváme vodní rostliny v pohádce o vodníkovi Úpolínovi. Při pokusu si ukazujeme, jak voda na stěnu nádoby vyvíjí hydrostatický tlak. Vyrábíme vodní víly a učíme se o povrchovém napětí vody formou zajímavého pokusu. Zpíváme písně o vodě a poznáváme jepičí život z pohádkového příběhu. Vyrábíme podběráky ze sítek a klacíků. Podaří se nám z rybníka pod Věžkou vylovit svlečku z jepice, schránku chrostíka. Z blízka si prohlížíme žlutý pyl, nalézáme bahenku živorodou. Do školky bereme mixér a mixujeme vodu s moukou. To samé pak děláme samy vlastníma rukama metličkou. Zjišťujeme, že s mixérem je to o dost jednodušší. Přestože se nám někdy zdá, že je úkol nad naše síly a že ho nemůžeme zvládnout, že by bylo jednodušší si nechat pomoct, nemusíme to hned vzdát, sice s větší námahou a za delší dobu podaří se nám to, o co jsme usilovali.
Ve školce si vyrábíme duhu, stačí nám na to sklenice s vodou a duha je tu … Cvičíme jógu, trénujeme flétničky a hodně moc a nahlas zpíváme!!! Zkoušíme z listů, kde je ranní rosa, nachytat trochu vody na zalévání… Bereme do školky kola a před Apollem si vytvoříme dopravní hřiště. Vyrobíme si značky – hlavní silnice, dej přednost v jízdě. Jezdíme vpravo a učíme se prvním pravidlům silničního provozu. Vyrážíme do Smedčic do řezbářské dílny. Děti si zkouší práci s řezbářským náčiním, prolítnou se na obrovské houpačce, vykoupají v koupališti a pod stromem poslechnou krásné písničky řezbáře Ládi Sosny.
V měsíci květnu naše milá Lenička úspěšně odmaturovala. Stal se z ní tímto kvalifikovaný pedagog pro naše berounkovské děti. A třeba ještě poděkovat mamince Míše, která nám v dobách Lenčiných příprav na zkoušky vypomohla ve školce, a byla čerstvou silou v čase, kdy už síly docházely.
Za Lesní školku Berounka Mgr. Marie Peroutková