Ohlédnutí leden
Do nového roku vstupujeme v bačkorkách. Týden návštěv v rodinách nám měl posloužit jako plynulý přechod z vyhřátých domovů plných ještě vánoční atmosféry do lednové přírody. Děti si mohly pohrát v pokojíčkách a ukázat si navzájem hračky, které dostaly k Vánocům. Týden v bačkůrkách je milým přiblížením se rodinám našich dětí, tomu, jak smýšlejí, jak žijí. Dovoz jídla byl někdy zkouškou flexibility a odvahy řidičů. Obdivujeme nasazení jednoho řidiče, který se snažil svůj úkol splnit na sto procent a oběd nám přivezl až k samým dveřím domu rodiny Šimona. Bylo mu jedno, že to bylo přes zasněženou louku bez cesty J! Dvě „lesní ženy“ mu pomohly s vypětím všech sil auto vytlačit zpátky na silnici.
Další týden se historicky prvně můžeme v naší Lesní školce potěšit se sněhem a mrazem coby Eskymáci. Předchozí roky jsme museli život severských národů prožívat na blátě. Letos jsme si to náramně užili. Stavíme iglú, čteme eskymácké mýty. Naše školka se mění na eskymáckou osadu, která zamrzla. Snažíme se rozbíjet zamrzlé kry, aby do naší osady mohli lodě s potravinami. Děláme si díry v ledu, lovíme tuleně a šijeme si z jejich kůže oblečení, z tuku zkoušíme vyrobit osvětlení v domečku, tkáme si svůj vlastní kobereček. Děvčata ze vsi nám přicházejí s pokusy a vysvětlují nám, co je to perpetum mobile, následně se svíčkou demonstrují. Přeskakujeme z kry na kru. Zkoušíme, na čem všem můžeme jezdit z kopce – lavory, lopaty viz https://lesniskolkaberounka.rajce.idnes.cz/. Děti na jedné společné plachtě sjíždí divokou ledovou řeku (mnohonásobně oceňujeme skvělé terénní úpravy z léta!!!). Zjišťujeme, jak je těžké zkoordinovat pohyb 9 dětí na jedné lodi. Daneček se stává přirozeným vůdcem plavby a organizátorem všech sjezdů. Po týdnu každodenní práce je iglú hotové, děti se do něj mohou schovat a hrají si v něm. Ze sněhu socháme umělecká díla. Nezapomínáme na jógu, flétničky a angličtinu, ale to pěkně v domečku v teple.
Další týden se proměňuje naše školka na školu. Na tabuli se píšou první písmena, číslice, slova. Lenka a Lída se stanou paní učitelky, děti se hlásí. Děti si vyrábí svůj první kolážový slabikář ze starých novin a časopisů. Celý týden je stále pod nulou a dostatek sněhu. Takže škola na sněhu! To tu ještě nebylo! Na bobech a sáňkách, hurá z kopce po stráni dolů, měříme čas na hodinkách, srovnáváme, snažíme se projet vyznačenou trasou na kopci. Kolikrát za den nahoru, dolů? Tváře červené, oči rozzářené!
V posledním lednovém týdnu přivítáme v naší školce zajímavé návštěvy z řad umělců. Přichází Marek Charvát, aby dětem předvedl svůj um hraní na kytaru. Děti se dovídají o dřevě, z kterého se kytary vyrábí. Zkouší si zahrát svůj první akord. Učí se první noty, dovídají se o taktu. Do školky přichází pan Rosůlek – učí děti malovat z perspektivy, krom toho s nimi rozdělává oheň na sněhu a opakuje s nimi názvy stromů, které už od podzimu děti zase statečně zapomněly. Olda na děti: „Neumřu, dokaď si nebudu jistý, že už ty stromy umíte!“ V rámci týdne s umělcem si děti hrají své vlastní divadlo, doprovázejí se na hudební nástroje, a nakonec se snaží proniknout do světa krásné literatury.
Vážení rodiče, přemnoho je toho ještě na psaní, ale Vy už běžte za Vašimi dětmi. Jděte s nimi ven a nadechněte se zhluboka, ucítíte blížící se jaro a poslouchejte – kosi už zpívají jak o závod!
Mgr. Marie Peroutková