Je tu začátek měsíce března. Teplota již po několik za sebou jdoucích dní minus 14 °C! Nás tím pádem přivítá rybník pod Věžkou pokrytý tlustým ledem. Neodoláme „tlaku“ a nadšení dětí, a dvoumetrovou vzdálenost od břehu vyzkoušíme na vlastní tělo, abychom jim mohly dopřát bezpečné sklouznutí po přírodní ledové ploše. Ta jejich dětská spontánní radost a vískání nás neskutečně těší a dobíjí … Téma Vesmír je v tu chvíli naprosto nepodstatné, až řekla bych drze nemístné…J
Naštěstí si to vynahradíme hned v příštích dnech, kdy teplota nemilosrdně stoupá k přicházejícímu jaru, a my si užíváme otázku: „ Hele děti, víte, jak vznikl svět?“ Tvoříme sluneční soustavu, kdy si všichni budeme dlouho pamatovat, že okolo Šimona – Slunce – jsme všichni obíhali v soustředěných kružnicích dokola. Že Bedříšek byl Měsíc, a že obíhal kolem Lenky, planety Země,… a Honzík znázorňoval Venuši… a Alfík Mars… a….. Vysvětlili jsme si, kdo je kosmonaut. Namalovali, co je skafandr. Modelovali jsme planety. Naučili se dětskou písničku „Do Vesmíru“. V jiný den, stále fascinováni tématem „Vesmír“, byla celá obec Druztová naše galaxie a naše hlavy hvězdami s příznačným názvem Velcí trpaslíci J. Předškoláci si překreslili souhvězdí Draka na svou „oblohu“ a všechny děti si pak vytvořily své vlastní souhvězdí, které si dle své vlastní fantazie i pojmenovaly.
Druhý březnový týden začal zcela neočekávaně jednodenními chřipkovými prázdninami. V březnu, který se stále tváří a chová zimně, už i našim dětem dochází síly, a potřebují svému tělu dát odpočinek. Hned příští den (6.3.) jsme potěšeni a trochu nervózní ze Dne otevřených dveří v naší školce. Příjemně nás překvapí maminky ze samotné obce i z blízkého okolí, které by rády naší školku pro své děti vyzkoušely, neodradilo je ani hluboce předjarní počasí J.
Celý tento týden nás zajímají nejen místní opeřenci. S lehkostí si vyrábíme ptáčky z klacíků. Zkoumáme nalezené peří dětmi vyrobenou lupou (jaké to zajímavé zjištění, že kapka vody díky svému tvaru zvětšuje). Hrajeme si novou hru Na kukačky. Vyťukáváme čtyřčtvrteční rytmus při písničce dua Uhlíř-Svěrák – Datel. Třídíme si ptáčky na stěhovavé a stálé. Obrovskou radost nám udělal pan Jiří Folk z naší obce. Věnoval našim dětem kus svého volného času, aby jim předal svou zručnost a letité poznání. Vyrobil s dětmi ptačí budku pro sýkorky. Děti nechtěly kladívka, vrták ani pilník pustit z ruky, i když jistou náročnost přiznaly. Od té chvíle je vyhlášené embargo na jeden z „lezacích“ stromů zahrady rodiny Klailovic, neb tam visí naše společná budka, kde věříme, sýkorka koňadra, brzy zahnízdí.
Třetí březnový týden nás „Volá zahrádka“. Hned v pondělí máme domluvený sraz s Oldou Rosůlkem na hrázi Drahotínského rybníka, aby nám názorně a poutavě ukázal bobří hráz a vysvětlil stavbu hradu po bobřím způsobu J. Sice vydatně prší, ale není špatného počasí, jen špatného oblečení. Intenzivní déšť děti dobře zvládly včetně následného samostatného převlékání. Během roku není mnoho dní, které celý den proprší, tento bobří den však mezi ně patří. Nám to nevadí, v teple zázemí procvičujeme jemnou motoriku a zručnost při výrobě zahradních skřítků z korkových zátek a plsti. Na teploměru již máme krásných sedm stupňů a děti to táhne na venkovní překážkovou dráhu a hod na cíl. Samozřejmě nezapomeneme na setbu rozličných semínek a luštěnin, a děti zcela spontánně pozorují první vykukující cibuloviny. Nejlepší aktivitou je však ta činnost, kterou si děti, zcela hravě a spontánně, samy vymyslí a zrealizují, a tím bylo v tomto týdnu tvoření z/v písku – kopce, cesty, stromy….
Pomalý příchod jara v druhé polovině března je tak inspirující a motivující – děti odhodily rukavice a vrhají se do své dílničky sochat a tvořit. Zkoumají hlínu s pomocí kapátek, lup a mechu. Houpou se na stromech i houpačkách. Hrají divadélko O řepě a nechají se fascinovat pokusy s bledulí, kuklou, peříčkem a vodou… „Co se stane, když prší příliš, a země už to nepojme?“
Na první jarní den připadá vynést smrtku a definitivně zimu zahnat. A to se nám společnými silami opravdu vydařilo. Pátrat dalších několik dní po znacích zimy i jara v naší vsi bylo pro děti velmi dobrodružné a zábavné.
Po celý měsíc březen nezapomínáme na péči o naší Zlatku (morčátko), procvičujeme jazyk na jazykolamech, objasňujeme si roční období hravou formou a děti se naučí naše „osvědčené hry“ z dětství. A jsou nadšené!
Nechť je jaro pro vás všechny plné nadšení a pochopení pro své děti.
Za LMŠ Berounku Lenka Horáčková, hlavní pedagožka