Začátkem ledna jsme přivítali nový rok. Napsali jsme jeho číslo na tabuli a zkoušeli velké číslice obtahovat. Vyprávěli jsme si o tom, jak kdo prožil Vánoce a jaké kdo dostal od Ježíška dárky.
Ve druhém týdnu jsme se dočkali sněhové nadílky. To bylo radosti. Některé děti si užívaly sněhových radovánek poprvé, neboť minulá zima byla téměř bez sněhu (snad jen kdo vyjel někam do hor, tak tam trochu sněhu spatřil). Děti nebyly zvyklé na povrch sněhu a ledu, a tak zpočátku jim dělal pohyb v tomto terénu trochu potíže. Padaly, narážely do sebe, mnohé ještě neměly zkušenosti s jízdou na bobech. To se ale brzy změnilo, neboť svažitý terén ve školce byl od té doby každé ráno plný těch, kteří byli odhodláni se naučit bezpečně padat, brzdit či zatáčet. A dosti se jim vše dařilo.
Po svačině jsme často naložili batůžky na boby a vyráželi k většímu kopci na louce nad řekou. Bylo trochu náročnější tahat pak boby nahoru, ale za tu dlouhou jízdu dolů to stálo. I ti menší časem dokázali táhnout do kopce boby sami. Milé bylo také sledovat, jak se postupně mění komunikace mezi dětmi od:„To jsou moje boby!“ přes: „Můžu si půjčit tvoje boby?“ až na: „Chceš si teď půjčit moje boby?“
Mrazivé počasí s sebou ale přineslo také větší starosti o zajištění bezpečného přístupu ke Slamáčku i okolo něj. Někdy bylo potřeba posypat klouzavý zledovatělý povrch pískem, jindy odhrabat silnější vrstvu sněhu. Děti nám s tímto často pomáhaly, některé si dokonce z domova vozily vlastní hrabla. Z množství odhrabaného či napadaného sněhu bylo možno stavět sněhuláky, sněhové hrady, nebo sněhová zvířata. Nezapomněli jsme ale ani na živé tvory, pravidelně jsme kontrolovali, jak se daří v zimních podmínkách morčatům, a pro ptáčky jsme na stromy věšeli lojové koule.
Sníh se nám také velice hodil k tématu Eskymáci, nebo když jsme se zkoušeli klouzat jako tučňáci. Kromě Arktidy a Antarktidy jsme se díky globusu, mapám a knihám podívali také do Afriky, Asie, Ameriky či Austrálie. Zahráli jsme si indické tygry, vyrobili jsme si bumerangy, naučili jsme se písničku o Africe či báseň o tučňácích.
Bc. Alžběta Kalinová